Dubaj - záznamy

10. června 2008 v 18:13 | anDy (enDy) |  Dubaj


Dubaj - město pokušení

Velice pěkná článek o městu Dubaj vyšel v ELLE (6.2006).
Dubaj, nejznámější z Arabských emirátů, fascinuje svými futuristickými stavbami. Většina návštěvníků ale přijíždí za něčím obyčejnějším: za nákupy.

Nejvetší, nejvyšší, nejrozsáhlejší - pokud v Dubaji platí nejaké základní pravidlo, tak to, že všechno musí být ,nej'. Nejvyšší mrakodrap sveta, Burj Dubai, který má dosáhnout výše 730 metru, je ve výstavbe. Nejdelší indoorová sjezdovka, Ski Dubai, vítá všechny, jež fascinuje možnost si zalyžovat v míste, odkud je poušt vzdálená jen pár desítek minut. A hotel Burj Al Arab ve tvaru plachetnice, nový symbol Dubaje, se pyšní sedmi hvezdickami - co na tom, že všude jinde klasifikace koncí u peti. Dubaj se chce lišit a její obyvatelé jsou na to hrdí: touhu ukázat nám místní divy mají snad všichni, s nimiž mluvím.
Většina z nich ovšem nepochází odsud. Řidič z Ománu, pikolík z Pákistánu, Australanka, která tady žije s manželem-obchodníkem: ti všichni sem přišli za prací zrovna v době, kdy Dubaj prochází obrovským rozvojem. A tak doufají, že nás bude fascinovat tak jako je.
Po pár hodinách v Dubaji mě už nepřekvapí článek v anglických novinách Gulf News o výstavbě Falcon City: místa, kde najdete kopie divů světa, od Eiffelovky po pyramidy. Kopie, které budou vypadat naprosto stejně jako originály - jen o něco větší. V některých bude hotel, jinde butiky.
Dubaj, která zbohatla na objevu ropy koncem šedesátých let, dnes mnohem víc než z ,černého zlata' žije z cestovního ruchu a obchodu. Svůj podíl na tom má, nebo spíš měl, šejk Maktúm bin Rašíd al-Maktúm, který zemřel letos v lednu. Právě on přicházel s vizionářskými projekty, jako je výstavba umělých ostrovů Palms a The World, a podařilo se mu dokázat, že kosmopolitní Dubaj přitahuje davy turistů.
Je ovšem pravda, že řada z nich sem přijíždí spíš za jinou atrakcí: nakupováním. Málokde jinde je totiž tak výhodné. Co se tady vyplatí? V podstatě cokoli, od elektroniky po oblečení, parfémy nebo třeba koberce. Pozornost si ovšem zaslouží především zlato. Místní trh, Gold Souk, má nejlepší ceny na světě.
Už při vstupu do uličky malých krámků mě ohromí obrovská záře, kterou nasvícené prsteny, náušnice a náramky vrhají. K dostání jsou tady klasické šperky v arabském stylu, ale i v moderním designu. Jakmile do jednoho obchodu vstoupím, okamžitě se přede mnou vrší kazety s nejrůznějšími prsteny. Majitel přes výlohu dobře odpozoroval, po čem se dívám, takže nenabízí nic, co by se mi dobře odmítalo. Cena za prsten je ale příliš vysoká. Musí být, smlouvání je v Dubaji součástí obchodu. "To je příliš," říkám. Majitel mírně slevuje, je to ale pořád moc. Nerada smlouvám, a tak nechci ztrácet čas. Kolegyně, s níž si šperky prohlížím, je ale mnohem obratnější. "Kolik bys za něj maximálně dala? Čtyři tisíce korun?" ptá se mě a mezi ní a majitelem se rozbíhá dohadování, které končí bitvou o posledních pět eur: místní měnou jsou sice dirhamy, ovšem obchodníci, vybavení kalkulačkou a znalostí kursu, pro nás vše přepočítávají (v eurech se tady dá i platit, nazpátek dostanete odpovídající částku v dirhamech). Cena se z více než deseti tisíc korun snížila k pěti.
Majitel mi ještě vystaví certifikát o pravosti zlata i kamenů, a obchod je hotov. Odcházím s prstenem, aniž bych si byla jistá, že jsem ho chtěla, a uklidňuji se, že odjet bez něčeho zlatého by byl hřích.
Gold Souk obklopují i další trhy: za zmínku stojí hlavně ten s kořením zvaný Spike Souk (to, že jsou názvy v angličtině, není divné - v Dubaji se mluví víc anglicky než arabsky). Vůně všech možných druhů koření se tady mísí, obrovské pytle ukrývají sušené růžové listy i nejrůznější odrůdy chilli papriček. Naše ,průvodkyně' Diane, Australanka, která žije v Dubaji přes patnáct let, nás upozorňuje na boční uličku, v níž se prodává nádobí. "Vidíte ty velké hrnce? Ty jsou na vaření velbloudů, ale to jen, když je nějaký svátek," říká. Spěchá, protože nám chce ukázat co nejvíc z nákupních radostí - podle ní to je na Dubaji jedna z nejlepších věcí.
Taxíkem (po Dubaji se pěšky téměř nikam nedostanete) se tak vydáváme do čtvrti Kurama, plné padělků nejrůznější kvality, od takových, jaké seženete i u nás, až po ty stěží rozeznatelné od originálů. Majitel malého obchůdku nám všechno hrdě předvádí. Tvrdí, že jeho kabelky jsou z pravé kůže a šití mají kvalitní.
Padělek se nám kupovat nechce, tak se vydáváme do nákupního centra Deira City Centre, kde se dají pořídit originály. U vstupu fasujeme mapku, brzy chápu proč. Tenhle megakomplex se stovkami obchodů sice není největší (prvenství drží Mall of the Emirates, už se ale staví Downtown Dubai, které má mít přes tři sta padesát tisíc metrů čtverečních), přesto svou rozlehlostí unavuje. Na konci návštěvy Dubaje už obchody už nechci ani vidět - což je možná pro místní, kteří v nákupních centrech tráví volný čas, těžko pochopitelné, i to ale dokáže nákupní ráj.

KDY se vydat do dubaje aneb několik užitečných rad

JAK: Do Dubaje létá například pravidelná linka ČSA, pobyty tady ale nabízí i řada cestovních kanceláří, které za vás vyřídí i potřebné vízum.

KDY: Dubaj můžete navštívit po celý rok, nejvhodnějším obdobím je (kvůli letním horkům) jaro a podzim.

KDE BYDLET: V Dubaji jsou především luxusní hotely, i ty ale mimo sezonu nabízejí zajímavé slevy. Chcete-li to nejlepší, ubytujte se například v hotelu Park Hyatt, obklopeném parkem a golfovým hřištěm, nebo v hotelu One & Only Royal Mirage.

KDE NAKUPOVAT: Vedle tradičních trhů Gold Souk a Spike Souk se tady nakupuje hlavně ve velkých obchodních centrech, jako jsou například Deira City Centre (www.deiracitycentre.com) nebo Mall of the Emirates, největší nákupním středisku mimo USA, v němž se nachází i indoorová sjezdovka (www.malloftheemirates.com). Samostatnou kapitolou je nákupní festival (www.mydsf.com).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama